Vzpomínky na Aljašku. A co dál?

Už je to nějaký ten měsíc, co jsem se vrátil z poslední aljašské štace, která nakonec trvala měsíc a půl. Je to moc nebo je to málo času? Jak se to vezme...

Na jaře jsem se v jednom z posledních příspěvků zamýšlel nad pro mě tak charakteristickkým tématem cest a návratů. Jakou cenu často platíš za návraty do míst, která jsi kdysi poznal více či méně panenská a přál by sis je tak zakonzervovat, aby se nikdy nezměnila. Trpkost návratů na tebou dávno objevená místa při dnes tak populárním a stále se rozvíjejícím cestování je nevyhnutelná a bude častější než vzácnější. Co se dá dělat.

Tak proč se každý rok vracím na Aljašku a sním o tom, že to tak zůstane napořád?

Možná proto, že i s přibývajícími davy a popularitou je ještě tou jednou z mála drsných divočin, plná nekonečných cest a směrů, kam se dále vypravit. Pěšky, v kánoii, lodí, mořském kajaku nebo klidně na lyžích či se psím spřežením. Aljaška - plná neotesaných lidských charakterů a příběhů, které nejde převyprávět, ale lepší je si to prožít.

"Alaska - The Last Frontier". Poslední hranice. Výstižná přezdívka, kterou nese 49. stát USA v dodatku svého jména. Není už moc míst na Zemi, která jsou poslední skromnou výspou a hranicí lidské civilizace sousedící s jednou z největších a stále přežívajících divočin světa. Možná nikde jinde na světě pro mě není  jednodušší opakovaně utéct mimo vyšlapané trasy tak, jako tomu bylo na západu Kanady, Yukonu a Aljašce.

Myslím, že ani za deset let pro mě nebude těžké držet se základní kostry expedice s objevováním nových překrásných míst. A jak už to u podobných expedic chodí, nejsou jenom o dobrodružství, zážitcích, nespoutané přírodě a divokých zvířatech. Jsou hlavně o lidech. O dobrodružstvích se srpnovou a následně zářijovou partou bych mohl vyprávět do nekonečna nebo napsat deník (kdybych na něj měl čas).

Střípky našich putování:

sherpa-na-cestach.webnode.cz/expedice-cesty/aljaska-2019/

A jak šel život dál?

Zirhamijský hodně unikátní projekt, který se uskutečnil vůbec poprvé a měl jsem možnost být u toho. Nesl název "Ruleta do světa". V listopadu 2019 jsme to poprvé odpálili a po vychytání chybek má tenhle nápad obrovský potenciál. Naše čtrnáctidenní cesta vedla nakonec na Srí Lanku, která hodně překvapila a více o ní bude již brzy k přečtení zde:

sherpa-na-cestach.webnode.cz/expedice-cesty/sri-lanka-2019/

Následovala naše pionýrská expedice na velmi turistický Yucatán, která byla ale zajímavá a lecčemu novému mě naučila. Navíc návrat to Mexika, které jsem si tolik zamiloval na své první cestě. Okruh Yucatánem v rámci osmnáctidenní expedice byl logickým tahem, který dobře vyplynul a v pohodovém tempu byl tak akorát:

sherpa-na-cestach.webnode.cz/expedice-cesty/yucatan-2020/

Velká cestovatelská a průvodcovská štace posledního půlroku završena úspěšnou a skoro až nečekaně pěknou a pestrou ománskou expedicí v podobě autokempingu napříč nejzajímavějšími místy bezpochyby nejzajímavější země Arabského poloostrova. Trochu počtení, jak to vlastně bylo:

sherpa-na-cestach.webnode.cz/expedice-cesty/oman-2020/

Zima si tenhle rok trochu hraje na schovávanou, ale i tak se mi nějak podařilo dodělat instruktorské kurzy skialpinismu. Asi mám opačné přání, než většina lidí a uvítal bych, aby se zima ještě připomněla a vykouzlila hezké skialpové jaro. Bude hlavně v rytmu Alpiny, ale kdo ví, třeba i nějaké zajímavé miniexpedice a našeho tradičního dubnového lezení ve Slovinsku a Chorvatsku.

Také se možná chystá něco velkého. Jen to nezakřiknout. Pamatujete, co jsem psal v poslední větě posledního příspěvku našeho kanadského deníku? Chce si to už jen správně přát...

Sh.